Bramboráky

Bramboráky, známé také jako cmunda, vošouch nebo sejkory podle regionu, mají bohatou historii, která sahá několik století zpátky. Jejich původ je těsně spjat s historií brambor v Evropě.

Brambory byly do Evropy přivezeny v 16. století po objevení Ameriky. Ačkoli se zpočátku setkaly s nedůvěrou, zejména kvůli svému exotickému původu a neznámým vlastnostem, postupně si našly své místo v evropských kuchyních. V Čechách se brambory rozšířily až v 18. století a rychle se staly jednou z nejdůležitějších plodin, protože byly levné, snadno dostupné a výživné. To vedlo k rozvoji mnoha tradičních bramborových pokrmů, včetně bramboráků.

Bramboráky v české kuchyni

Byly původně jídlem chudých. V oblastech, kde nebylo mnoho jiných surovin, hrály brambory důležitou roli v přežití venkovského obyvatelstva, především v horských oblastech, jako je Šumava, Vysočina a Krkonoše. Recepty na bramboráky se různě lišily podle regionů a dostupných surovin. Základem však byly nastrouhané brambory smíchané s moukou a vejci. Česnek, majoránka a kmín, dnes neodmyslitelné koření, se do receptu dostaly později, jakmile byly dostupné.

Regionální variace

Bramboráky mají různé názvy v různých částech Česka a okolních zemí:

• V Čechách se používá název „bramboráky“ nebo „cmunda“ (např. „cmunda po kaplicku“ z jižních Čech, která se podává s kyselým zelím a uzeným masem).
• Na Moravě se někdy setkáme s pojmem „vošouch“.
• Na severu Čech se jim říká „sejkory“ a smaží se na plotně nebo v pánvi bez tuku.

V sousedních zemích existují velmi podobné pokrmy:

• Na Slovensku se bramboráky nazývají „zemiakové placky“.
• V Polsku jsou to „placki ziemniaczane“.
• V Německu jsou známé jako „Reibekuchen“ nebo „Kartoffelpuffer“.

Všechny tyto pokrmy sdílejí podobnou strukturu a základní suroviny, ale každý region přidává své vlastní variace, jako je přidání masa, zelí nebo zakysané smetany.

Vývoj v čase

S postupem času se bramboráky začaly připravovat nejen jako levné jídlo pro dělníky a rolníky, ale také jako oblíbený pokrm na slavnostních příležitostech, trzích a místních oslavách. Zároveň začaly vznikat různé moderní verze, například bramboráky plněné masem nebo sýrem, případně bramboráky smažené v menším množství oleje pro zdravější verzi.

Dnes jsou bramboráky součástí českého národního dědictví a zůstávají populární jak v domácnostech, tak v restauracích, kde jsou často podávány s tradičními přílohami, nebo jako příloha k masitým chodům.

Bramboráky odrážejí jednoduchost a vynalézavost české kuchyně. Jsou symbolem venkovské tradice a jsou stále oblíbené i v moderní době, kdy se tradiční recepty stávají součástí gastronomického dědictví, které si lidé předávají z generace na generaci.